Mnoho lidí si klade otázku, proč platí relativně vysoké ceny za elektřinu, když Česko disponuje významnými kapacitami uhelných a jaderných elektráren, které mají nízké provozní náklady. Odpověď souvisí s fungováním evropského energetického trhu.

Klíčovým faktorem je způsob tvorby cen elektřiny na Lipské energetické burze (EEX), kde se obchoduje s elektřinou pro středoevropský region. Cena se zde určuje podle takzvaného merit-order principu, kdy se do sítě jako poslední zapojují nejdražší zdroje (obvykle plynové, někdy uhelné elektrárny), které určují konečnou cenu pro všechny dodavatele. To znamená, že i když české uhelné a jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu levně, prodává se za cenu stanovenou těmi nejdražšími zdroji v Evropě. Tento mechanismus sice zajišťuje stabilitu trhu, ale znevýhodňuje země s levnější výrobou a dává více vydělat zdrojům s nižšími náklady.

Tržní systém vyhovuje zákazníkům v době nízkých cen. Kdyby trh fungoval správně (tj. bez restrikcí pro některé typy zdrojů (viz dále) a bez dotací pro OZE), tak vysoká cena elektřiny ve střednědobém horizontu by přiměla některé hráče postavit nové zdroje elektřiny. Díky tržním deformacím však dneska nikdo nic nepostaví bez dotací a celek se řítí do průšvihu.

Dalším faktorem jsou emisní povolenky, které výrazně zdražují provoz uhelných elektráren. Zatímco v minulosti patřilo uhlí k levným zdrojům, současné ceny povolenek (které se často pohybují mezi 70 a 90 eury za tunu CO₂) přidávají k ceně elektřiny z uhlí až 1 Kč za kWh.

Manažeři elektrárenských společností jsou navíc vázáni povinností jednat s péčí řádného hospodáře. To v praxi znamená, že musí maximalizovat zisk společnosti a prodávat elektřinu tam, kde dosáhnou nejlepší ceny. Pokud je tedy výhodnější exportovat elektřinu do zahraničí (např. do Německa nebo Rakouska, kde jsou ceny vyšší), než zásobovat domácí trh, jsou ze zákona povinni tuto možnost zvážit. Paradoxně tak může nastat situace, kdy Česko vyváží levnou elektřinu, ale v době zvýšené poptávky musí draze dovážet zpět.

Řešení vysokých cen za elektřinu tkví k návratu netržního prostředí, kdy by se uplatnil zákon o cenách a cena za komoditu by byla určovaná jako náklad na její výrobu plus přiměřený zisk. Dále samozřejmě ke snížení ceny povede vystoupení ze systému emisních povolenek. Zde by bylo nutné buď novelizovat českou ústavu, tj. muselo by být odstraněno znění, které nadřazuje mezinárodní předpisy a smlouvy domácím předpisům, nebo vystoupit z EU a zbavit se všech předpisů, které škodí nám všem. Jsou ovšem i další možnosti, ale ve všech se dostaneme do právního sporu s EU, jejíž eminentní snahou je pod vlajkou “boje proti klimatické změně” ožebračit všechny občany EU a zrušit evropský průmysl.

Udržení levných uhelných elektráren samozřejmě přispěje i tomu, že nebudeme ohrožení výkyvy v dodávkách elektřiny vlivem nestabilních obnovitelných zdrojů, což bude v dalších letech naprosto zásadní a může nám to pomoci vyhnout se blackoutům.

Autor: Martin Havel