Zprávy JaSaNu – 23/2025

Přichází útlum uhelné energetiky

 

Koncem května se v médiích objevila zpráva o chystaném definitivním ukončení těžby uhlí v OKD. Tisková zpráva společnosti z 19.5.2025 říká, že raziči OKD připravují k dobývání poslední dva poruby v historii společnosti. Od 1.1.2025 do konce června vyrazí přes 2 800 metrů chodeb.

„Ražbu posledních porubů dokončíme v červnu. Porub s označením 300 215 předáme k vybavení technologiemi pro těžbu začátkem června a poslední porub 463 204/1 pak nejpozději k 30. červnu,“ popsal plán ražeb Petr Glas, vedoucí provozu příprav.

V souvislosti s útlumem Dolu ČSM uvolní OKD k 1.7. 250 zaměstnanců, z čehož bude 205 důlních pracovníků. Podle počtu odpracovaných let mají odcházející nárok na odstupné ve výši od 4násobku – při odpracování méně než jednoho roku – do 11-ti násobku průměrného měsíčního výdělku, pokud v OKD odpracovali 16 a více let.

„Pro část zaměstnanců jsme našli uplatnění i po ukončení ražeb, ale převážná část razičů a navazují-cích profesí bude muset odejít. Zaměstnanci, kteří budou odcházet na konci června, odpracovali v OKD průměrně více než 24 let. Bude jim tedy v průměru vyplacen 10,5násobek měsíční mzdy. Náklady na odstupné budou činit 164 milionů korun,“ uvedl personální ředitel OKD Radomír Štix.

Odcházejícím, kteří dosud nedosáhli nároku na starobní důchod, bude k dispozici dobrovolný program OKD Nová šichta. Funguje od roku 2014 a od této doby jej využilo přes 1000 zaměstnanců. Zájemcům pomůže najít pracovní uplatnění. Specialisté z OKD poskytnou informace o trhu práce, o tom, jak a kde hledat práci nejefektivněji, případně jak nastartovat vlastní podnikání.

Po dokončení ražeb se budou poslední poruby vybavovat technologiemi k dobývání. Vybavování bude dokončeno na konci srpna. Poté sníží OKD stav za-městnanců o dalších 150, celkem tedy z OKD v letošním roce odejde z organizačních důvodů na 400 pracovníků. Těžební společnost předpokládá v letošním roce vyplacení odstupného v celkové výši 263 milionů korun. Na výplatu odstupného má OKD připraveno celkem 1,3 mld. korun.

OKD aktuálně zaměstnává 3 100 pracovníků, z nichž 2 300 jsou kmenoví zaměstnanci. Průměrný věk kmenových zaměstnanců je 49 let. Průměrná měsíční hrubá mzda v roce 2024 činila 56 985 korun.

  • Pro pochopení celé problematiky je klíčové rozlišovat mezi dvěma základními typy uhlí, které se v ČR využívají. Hnědé uhlí, které se těží především v Severočeské a Sokolovské pánvi, má nižší výhřevnost a vyšší obsah popelovin, síry a dalších látek. Kvůli své dostupnosti a nízké ceně však tvoří páteř české energetiky – velké elektrárny jsou na něm závislé.
  • Naopak černé uhlí z ostravskokarvinského revíru je kvalitnější a výhřevnější, proto např. se využívalo pro výrobu koksu pro vysoké pece. V domácí energetice se černé uhlí využívalo jen v elektrárně Dětmarovice a v několika teplárnách.
  • Kotle v elektrárnách jsou postavené na určitý konkrétní typ uhlí se zadanými parametry a záměna za jiné uhlí vyžaduje významné technologické úpravy.

Mezi lety 2013 a 2023 došlo k výraznému útlumu těžby i spotřeby uhlí, zejména kvůli ekologickým a ekonomickým tlakům. Zatímco hnědé uhlí zůstává klíčové pro energetiku (i přes pokles), černé uhlí téměř vymizelo. Neenergetické využití (koks, průmysl) se také snížilo, ale zůstává např. v hutnictví. ČR je stále jednou z nejvíce uhelně závislých zemí EU.

Přehled spotřeby uhlí a výrobu elektřiny z uhlí ukazují následující tabulky:

Komentář JaSaNu

Mnoho lidí si klade otázku, proč platí relativně vysoké ceny za elektřinu, když Česko disponuje významnými kapacitami uhelných a jaderných elektráren, které mají nízké provozní náklady. Odpověď souvisí s fungováním evropského energetického trhu.

Klíčovým faktorem je způsob tvorby cen elektřiny na Lipské energetické burze (EEX), kde se obchoduje s elektřinou pro středoevropský region. Cena se zde určuje podle takzvaného merit-order principu, kdy se do sítě jako poslední zapojují nejdražší zdroje (obvykle plynové, někdy uhelné elektrárny), které určují konečnou cenu pro všechny dodavatele. To znamená, že i když české uhelné a jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu levně, prodává se za cenu stanovenou těmi nejdražšími zdroji v Evropě. Tento mechanismus sice zajišťuje stabilitu trhu, ale znevýhodňuje země s levnější výrobou a dává více vydělat zdrojům s nižšími náklady.

Tržní systém vyhovuje zákazníkům v době nízkých cen. Kdyby trh fungoval správně (tj. bez restrikcí pro některé typy zdrojů (viz dále) a bez dotací pro OZE), tak vysoká cena elektřiny ve střednědobém horizontu by přiměla některé hráče postavit nové zdroje elektřiny. Díky tržním deformacím však dneska nikdo nic nepostaví bez dotací a celek se řítí do průšvihu.

Dalším faktorem jsou emisní povolenky, které výrazně zdražují provoz uhelných elektráren. Zatímco v minulosti patřilo uhlí k levným zdrojům, současné ceny povolenek (které se často pohybují mezi 70 a 90 eury za tunu CO2) přidávají k ceně elektřiny z uhlí až 1 Kč za kWh.

Manažeři elektrárenských společností jsou navíc vázáni povinností jednat s péčí řádného hospodáře. To v praxi znamená, že musí maximalizovat zisk společnosti a prodávat elektřinu tam, kde dosáhnou nejlepší ceny. Pokud je tedy výhodnější exportovat elektřinu do zahraničí (např. do Německa nebo Rakouska, kde jsou ceny vyšší), než zásobovat domácí trh, jsou ze zákona povinni tuto možnost zvážit. Paradoxně tak může nastat situace, kdy Česko vyváží levnou elektřinu, ale v době zvýšené poptávky musí draze dovážet zpět.

Řešení vysokých cen za elektřinu tkví k návratu netržního prostředí, kdy by se uplatnil zákon o cenách a cena za komoditu by byla určovaná jako náklad na její výrobu plus přiměřený zisk. Dále samozřejmě ke snížení ceny povede vystoupení ze systému emisních povolenek. Zde by bylo nutné buď novelizovat českou ústavu, tj. muselo by být odstraněno znění, které nadřazuje mezinárodní předpisy a smlouvy domácím předpisům, nebo vystoupit z EU a zbavit se všech předpisů, které škodí nám všem. Jsou ovšem i další možnosti, ale ve všech se dostaneme do právního sporu s EU, jejíž eminentní snahou je pod vlajkou “boje proti klimatické změně” ožebračit všechny občany EU a zrušit evropský průmysl.

Udržení levných uhelných elektráren samozřejmě přispěje i tomu, že nebudeme ohrožení výkyvy v dodávkách elektřiny vlivem nestabilních obnovitelných zdrojů, což bude v dalších letech naprosto zásadní a může nám to pomoci vyhnout se blackoutům.

Autor: Martin Havel

O JaSaNu

JaSaN je politické hnutí středu se silným sociálním zaměřením. Hnutí Jasný Signál Nezávislých (zkratka JaSaN) podporuje rozvoj domácího průmyslu, zemědělství a ekologie na základě zdravého rozumu s cílem výrazně snížit v ČR emise škodlivých látek.

Hnutí 15.5.2025 oznámilo, že se bude kandidovat v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny tak, aby bylo možné naplnit programové cíle Hnutí na celostátní úrovni. Zvolení poslanci a zastupitelé respektují odborné programy Hnutí a na základě principu přímé demokracie jsou odvolatelní.

Více informací viz https://jasan-nezavisli.cz.

Disclaimer

Tento zpravodaj je určen pro zájemce o dění okolo nás. Pokud Vás zprávy zaujaly, pošlete je svým přátelům a známým, které by to mohlo zajímat. Pro přihlášení k odběru novinek, ale stejně tak pro odhlášení ze seznamu přímého zasílání, nám napište na e-mail: info@jasan-nezavisli.cz.

Komentující:

Jeden komentář

Antonín Václavík

Kdyby se podobně jako nyní ČR chovali Arabové s ropou, ještě by jezdili na velbloudech a bydleli ve stanech.

Komentáře k článku