„Vládnutí naší vlády není ve prospěch voličů, ale ve prospěch nadnárodního kapitálu,“ říká jeden z nejvýznamnějších podnikatelů v potravinářství, exprezident Agrární komory a člen Klubu 2019 Zdeněk Jandejsek. Když měl Fialův kabinet oznámkovat, omluvil se, že tolik stupňů žádné vysvědčení nemá. Vysvětlil, jak je to s dotacemi pro české zemědělce a přidal neradostná čísla ohledně naší potravinové soběstačnosti.
Máme tady konec roku, a tak je na místě tak trochu bilancovat. Pane inženýre, jak byste hodnotil tento rok pro Českou republiku? Co nám přinesl?
Rok 2023 bude historie hodnotit velmi negativně. Po 45 letech v pracovním procesu nepamatuji, že by vláda lhala občanům jako současná. Její hospodářská činnost připravila obyvatelstvo vysokou inflací o úspory. Její vládnutí není ve prospěch voličů, ale ve prospěch nadnárodního zahraničního kapitálu. Neznám stát, který vyrábí více energie, než spotřebuje a občané i podnikající v České republice zaplatí za energie více než občané a podniky, kam elektrickou energii vyvážíme.
Vláda se potýká s nízkou mírou důvěry, která dosahuje úrovně vlády Petra Nečase. Jaké vysvědčení byste jí vystavil vy?
Žádné vysvědčení nemá tolik stupňů, aby se dokázala spravedlivě ohodnotit její práce. Vedení státu a zvyšování životní úrovně obyvatel naší země se současná vláda rozhodla ignorovat a všechna její rozhodnutí v řízení školství, zdravotnictví, energetice, průmyslu i zemědělství směřují k destrukci. Místo toho, aby motivovala všechny prorůstově, což by přinášelo prostředky do rozpočtu, nevedlo ke zvyšování daní, k omezování důchodců a dalších potřebných.
Do parlamentních voleb zbývají necelé dva roky. V těch posledních mnoho hlasů propadlo, politické spektrum se může proměnit. Která ze sil, jež nyní stojí mimo Poslaneckou sněmovnu, má šanci příští rok vyrůst tak, že se s ní bude muset počítat?
Parlamentní demokracie zklamaly nejen v Evropě, ale i ve světě. Za pomoci „nestranných médií“, která informují nejen lživě, ale v některých případech ani neinformují o dění ve světě a doma, o skutečných názorech společnosti. Politici podle průzkumů ztratili důvěru, ale v našich médiích někteří chválí činnost vlády a není možné slyšet názory většiny, která vládu nepodporuje. Vlády jsou jen komedie slibů, mediální masáž a právní manipulace, směřující k volbě zástupců tradičních stran. Je nutné skončit s volbou řečníků o ničem, které nahrazují stranické sekretariáty a nechat navrhovat občanskou společnost odborníky z jednotlivých oborů, kteří za svůj život něco dokázali a nepotřebovali při tom krást a odklánět peníze.
Pokud se dočkáme termínu parlamentních voleb, o čemž pochybuji, je nutné volit nová uskupení, kde se staví na odbornících, kteří chtějí sloužit obyvatelstvu. Zákonodárná, vládní i exekutivní moc je službou vlastnímu národu, nikoliv službou nadnárodním finančním skupinám a vlastní kapse. Je třeba zapomenout na tradiční strany, které potvrdily korupci ve vlastních stranách a nedokázaly zajistit trvalý hospodářský růst. Je třeba naslouchat odborníkům ze všech sektorů hospodářské činnosti, kteří dokáží dát dohromady bezúhonné hospodáře a ty zvolit.
To, co mnohé lidi trápí, jsou vysoké ceny energií a také potravin. Vzhledem k tomu, že jste jedním z nejvýznamnějších podnikatelů v potravinářství, a navíc jste několik let několik let vedl Agrární komoru, zeptám se samozřejmě především na ty potraviny. Co říci na již dost vleklý spor, zda za drahé potraviny mohou výrobci nebo supermarkety?
Největší problém v hodnocení cen potravin pro spotřebitele jsou vládou ovlivňovaná média. Místo dotazů a hodnocení cen odborníky jsou do pořadů zváni lobbisté či teoretici, kteří v zemědělství a potravinářství nikdy nepracovali. Sledujeme vystupování mystifikátora Prouzy, který záměrně dehonestuje ty, kteří vyrábí a produkují nejlevnější potraviny s minimální rentabilitou, s nesrovnatelně nižšími podporami, než má zahraniční konkurence. Vláda dalším snížením národních podpor, spolu s médii, cíleně likviduje konkurenceschopnost kvalitních a čerstvých českých potravin. V současné době pracují zemědělci u obilovin se ztrátou 15 % až 20 % tj. 15 až 20 Kč na 100 Kč produkce. U zeleniny pracují prvovýrobci na hranici rentability.
U brambor dosahují odpovídající rentabilitu cca 6 %. U živočišných komodit se do maloobchodu prodávají vajíčka za 2,50 až 2,60 Kč/ks a náklady jsou cca 2,30 Kč/ks. Kuře chlazené se prodává za 60 až 61 Kč/kg a náklady se pohybují na úrovni cca 60 Kč/kg. Pokud sečteme všechny komodity všech podniků, bude zisk max. 2,50 Kč na 100 Kč produkce, a u podniků, s převažující rostlinnou výrobou, bude dosahována ztráta. Obdobně na tom budou i potravináři, kde rentabilita bude na úrovni 1,5 % až 4 % podle komodity, kterou producent vyrábí. Kolik vydělává maloobchodní prodej je jasné, když srovnáme ceny komodit při prodeji do maloobchodu a prodejní ceny na pultě.
Když jsme u Agrární komory, od některých zemědělců zaznívá kritika na její současnou činnost. Zeptám se vás tedy stejně jako u již zmíněných politiků. Jaké byste jí za poslední měsíce vystavil „vysvědčení“? A co nový ministr zemědělství?
Činnost Agrární komory je téměř neviditelná. Konstatování dlouho diskutovaných problémů je na úrovni fungování odborů v podnicích, kde se pohovoří, ale neublíží. V okolních zemích vidíme razantní projevy nespokojených zemědělců, hlavně ve Francii, Německu, Holandsku, Bulharsku atd. Ale u nás, přes obrovské snížení národních podpor a nesmyslné zavedení redistributivních plateb ve výši 23 %, včetně dalších nesmyslů, uplatňovaných tzv. Zeleným údělem, jsme ani minimální protest nikde neviděli. Naopak, když protestovali zdravotníci a školy, vrcholní představitelé Agrární komory dělali stafáž premiérovi na výletu u bratra pana Jurečky.
Cítí zemědělci za poslední rok nebo třeba i déle, podporu státu? Vím, že rozpory byly například ohledně dotací pro malé a velké podniky… Můžete prosím vysvětlit, o co šlo?
Podpory státu přes EU jsou v letošním roce takové, jak jsem uvedl již výše. Přes velmi nízké podpory z národních zdrojů oproti zahraniční konkurenci máme nejnižší cca 20 %, oproti starým zemím došlo k dalšímu snížení o cca 40 %. Snížily se podpory u komodit vepřového masa, drůbeže, vajíček, kde soběstačnost je pouze 33 %, 58 % resp. 57 %. Tyto komodity produkují převážně větší podniky. Místo toho, abychom podpořili ty, kteří vyrábějí a odvádějí do státního rozpočtu, tak stát tlačí na likvidaci uvedených komodit a prostředky přerozděluje přes redistributivní platby hlavně těm, kteří nic nevyrábějí a prostředky jen spotřebovávají. Je to likvidační politika zemědělství a potravinářské výroby v ČR, ve prospěch zahraničních nadnárodních monopolů. Jde o destruktivní vládnutí na úkor vlastního obyvatelstva.
Ze strany českých zemědělců a potravinářů slýcháme, že naše potravinová soběstačnost klesá. Jak na tom v současné době jsme? A jak v tomto směru hodnotit postoj státu?
Naše potravinová soběstačnost trvale klesá, jak již bylo zmíněno výše. Pokud sečteme všechny základní potraviny, které si můžeme doma vyrobit, jsme přibližně na 50 %. Na základě statistiky, klesá i výroba v sousedních státech staré EU 14, odkud jsme dováželi, a tím nebude v Europě přebytek potravin. Budeme je nuceni vozit z Argentiny, z Brazílie, z USA a zdalších států Jižní Ameriky, ze vzdáleností 15 tisíc a více kilometrů, kde je ve 100 % používáno krmení z GMO plodin. Antibiotika jsou tam používána v mnohem větší míře než u nás. A hlavně, maso bude staré a zamražené. K tomu nás naše vláda nutí.
Vraťme se ještě k vámi zmíněným protestům zemědělců v některých evropských zemích. Velký protest se nedávno konal například v Německu. V našich médiích jsem toho na toto téma mnoho nenašel. Můžete tedy našim čtenářům ozřejmit, o co šlo? A očekáváte podobné protesty i u nás?
Zemědělci nejen v Německu, ale i v řadě dalších států, protestují proti nesmyslnému tzv. Zelenému údělu, který se snaží omezit produkční zemědělství, uvést půdu do klidu (úhor 10 %), omezit významně průmyslová hnojiva, ochranné chemické látky a snížit stavy hospodářských zvířat. U nás jsme vše dávno učinili, jsme na hodnotách menších než polovičních – a máme provádět stejné redukce jako staré země EU. Je to likvidace české soběstačnosti a snaha o to, abychom se stali koloniemi starých zemí EU. Co se týká protestů, nemyslím si, že loajální vedení Agrární komory a Zemědělského svazu má zájem o zemědělství a domácí potravinářský průmysl. Má zájem spíše o funkce a o pohodlný život.
Velkou diskusi vyvolalo v tomto roce to, co se odehrálo kolem ukrajinského obilí. Jak se s odstupem doby podívat na to, že – na rozdíl od států jako třeba Maďarsko a Slovensko – náš stát dovoz tohoto obilí dovolil? A co to znamenalo a znamená pro české zemědělce?
Vraťme se ještě k vámi zmíněným protestům zemědělců v některých evropských zemích. Velký protest se nedávno konal například v Německu. V našich médiích jsem toho na toto téma mnoho nenašel. Můžete tedy našim čtenářům ozřejmit, o co šlo? A očekáváte podobné protesty i u nás?
Zemědělci nejen v Německu, ale i v řadě dalších států, protestují proti nesmyslnému tzv. Zelenému údělu, který se snaží omezit produkční zemědělství, uvést půdu do klidu (úhor 10 %), omezit významně průmyslová hnojiva, ochranné chemické látky a snížit stavy hospodářských zvířat. U nás jsme vše dávno učinili, jsme na hodnotách menších než polovičních – a máme provádět stejné redukce jako staré země EU. Je to likvidace české soběstačnosti a snaha o to, abychom se stali koloniemi starých zemí EU. Co se týká protestů, nemyslím si, že loajální vedení Agrární komory a Zemědělského svazu má zájem o zemědělství a domácí potravinářský průmysl. Má zájem spíše o funkce a o pohodlný život.
Velkou diskusi vyvolalo v tomto roce to, co se odehrálo kolem ukrajinského obilí. Jak se s odstupem doby podívat na to, že – na rozdíl od států jako třeba Maďarsko a Slovensko – náš stát dovoz tohoto obilí dovolil? A co to znamenalo a znamená pro české zemědělce?
Pojďme se ještě více podívat na ty vysoké ceny energií. Co by měla vláda v tomto směru udělat?
Žádný stát, který vyváží elektrickou energii, nemá vyšší ceny energií pro vlastní obyvatele a podnikatele doma, než v těch státech, kam vyváží. Ale u nás – je to Kocourkov, k likvidaci životní úrovně vlastního obyvatelstva a k likvidaci vlastního hospodářství. Řešení je velmi jednoduché, energii prodávat za výrobní náklady plus 5 % zisku ve vlastním státě – a teprve přebytek prodávat přes burzu. Pro ceny potravin by to znamenalo jejich snížení na úroveň roku 2021, s navýšením mzdových nákladů, které za dva roky proběhlo. Stejně tak by mohly klesnout ceny spotřebovávaného zboží nebo zboží na balení.
Co byste popřál čtenářům ParlamentníchListů.cz do nového roku? A jaký ten rok, podle vás, z hlediska České republiky bude?
Všem čtenářům Parlamentních listů přeji hlavně pevné zdraví a rychlé probuzení celého národa, včetně ustavení pronárodní vlády, která bude rozhodovat a pracovat ve prospěch vlastní země a vlastního obyvatelstva. Jen odborně zdatní a neúplatní lidé mohou zajistit vyvedení naší země z morálního a hospodářského marastu, do kterého ji zavedli diletanti. Čeká nás velmi těžký a složitý rok; už volby do Evropského parlamentu a krajů ukážou, zda se národ poučil, nebo zda bude konat jako ovce vedená „nestrannými médii“.
Okomentovat