Zprávy JaSaNu – 14/2025
Na přelomu září a října 2025 se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny. Bezpeč-nost bude dozajista volebním tématem mnoha stran a hnutí. Jak to vypadá s do-mácí bezpečností? Na toto téma vyšel 10.3. v Security magazínu zajímavý člá-nek. V něm Jaromír Průša z Asset Pro-tection Agency konstatuje, že má-li ČR zůstat bezpečnou zemí, vnitřní bezpečnost se musí stát tématem.
Média i politici se předhánějí v názorech na geopolitickou bezpečnostní situaci, válku na Ukrajině, blízkovýchodní kon-flikt, převzetí moci v Sýrii, výstupy prezi-denta USA Donalda Trumpa atp. Téma vnitřní bezpečnosti události na meziná-rodní politické scéně odsouvají na druhou kolej. Bezpečnost vnější i vnitřní jsou ale spojené nádoby a žádoucí náprava stavu v oblasti obranyschopnosti státu by nemě-la proběhnout na úkor pozornosti věno-vané domácím tématům.
Jako stát budeme čelit „Merzovu kla-divu“, kdy se v Německu debatuje o ná-vrhu „zákona o přílivu“ (Zustromgesetz), který připravil za CDU Friedrich Merz. Jeho návrh zahrnuje přísnější opatření proti nelegální migraci, například mož-nost odmítnout migranty. Bez ohledu na faktický vývoj tohoto tématu v ně-meckém legislativním procesu a jeho vý-sledek jde o tendenci, která nepochybně německou společností rezonuje a bude re-zonovat, a nejen svou geografickou blíz-kostí nevyhnutelně ovlivňovat také Čes-kou republiku, která na to musí reagovat.
Další velmi důležitou a s mezinárodní si-tuací úzce související otázkou je, jak se Česká republika připravuje a vyrovná s přílivem „válečných veteránů“ z Ukra-jiny? Kdy kromě této oblasti vzniká další reálné nebezpečí, že tito muži zasažení válečným konfliktem, budou řešit své běžné problémy jiným stylem, agresiv-nějším, bojovným. S tím souvisí problém nelegálních zbraní. Jak zamezíme vyzbro-jování se organizovaného zločinu zbraně-mi z Ukrajiny, které jsou a budou na čer-ném trhu?
Jak se nový ministr vnitra vyrovná s prob-lémy policistů? Policejní sbor je podle odborů v nejhorším stavu za posledních 20 let. Lidé chybí, zato byrokracie přibý-vá.
A nabízí se celá řada dalších konkrétních oblastí, kterým se dnes věnuje spíše úzký okruh odborníků.
- ČR je 7. nejbezpečnější zemí světa.
Klíčové statistiky:
Ukazatel | ČR | Průměr EU | Nejhorší země EU |
Index kriminality | 22/100 | 34/100 | Švédsko (68/100) |
Násilné trestné činy | 1,2/1000 | 1,8/1000 | Francie (2,5/1000) |
Vraždy | 0,6/100k | 1,1/100k | Lotyšsko (3,2/100k) |
Krádeže aut | 1,4/1000 | 2,9/1000 | Řecko (5,7/1000) |
Pozn.: Index 0-100 (čím nižší, tím bezpečnější), indexy vztažené na počty obyvatel (100, 1000, 100 000)
Zdroj: Eurostat, 2024
- V letech 2020-2022 se počet cizinců v ČR pohyboval kolem 1,05 milionu, což představo-valo přibližně 10 % populace. V roce 2023 ten-to počet vzrostl na 1,065 milionu, především kvůli přílivu uprchlíků z Ukrajiny – konkrétně 374 642 osob s dočasnou ochranou. K 31. prosinci 2024 bylo v ČR evidováno 1,094 mi-lionu cizinců, z nichž 388 879 mělo status dočasné ochrany (převážně Ukrajinci).
- Podle výroční zprávy Policie ČR se podíl cizinců na trestné činnosti v letech 2020-2023 pohyboval mezi 15-17 % všech trestných činů. V roce 2024 tento podíl mírně klesl na 14 %. Statistiky rozlišují, že cizinci se častěji podílejí na majetkové kriminalitě, než na násilných trestných činech.
- Nelegální migrace podle údajů Ministerstva vnitra ČR (MV) zaznamenala v roce 2024 me-ziroční pokles o 91 %. Zpráva Národní cen-trály proti organizovanému zločinu uvádí, že většinu nelegálních migrantů tvoří občané tře-tích zemí bez platného pobytu.
- Z dostupných dat vyplývá, že ačkoliv počet cizinců v ČR v posledních letech vzrostl, jejich podíl na trestné činnosti mírně klesá.
Uvedené údaje jsou dostupné ve veřejných výroč-ních zprávách Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR.
- Česká policie dosahuje v mezinárodním srov-nání nadprůměrných výsledků v odhalování trestné činnosti. Podle Výroční zprávy Policie ČR za rok 2023 se podařilo objasnit 82 % ná-silných trestných činů, což je výrazně více, než činí průměr EU (75 %). V případě nejzávaž-nějších zločinů, jako jsou vraždy, je odhali-telnost v ČR dokonce na úrovni 95 %. Zdroje: Policie České republiky. Výroční zpráva 2023; Eurostat. Crime and criminal justice statistics 2024; MV ČR. Statistika trestné činnosti 2023.
- Dosažené výsledky jsou o to pozoruhodnější, že česká policie pracuje s nižším počtem po-licistů na počet obyvatel, než je běžné v západ-ní Evropě. Podle Eurostatu připadá v ČR na 100 000 obyvatel 200 policistů, zatímco na-příklad v Německu je to 300 policistů.
Zdroje: Policie České republiky. Výroční zpráva 2023; Eurostat. Crime and criminal justice statistics 2024; MV ČR. Statistika trestné činnosti 2023.
Komentář JaSaNu
Česká republika si i přes současné turbulence udržuje pozici jednoho z nejbezpečnějších států EU. Tento úspěch je o to pozoruhodnější, že česká policie dosahuje lepších výsledků, než země s vyšším počtem policistů na obyvatele.
Tento pozitivní obraz však naráží na rostoucí nedůvěru části veřejnosti, která upozorňuje na systémové problémy policejního sboru. Personální krize, kdy chybí 1 200 policistů, vytváří tlak na zbývající příslušníky sboru. Kritici navíc poukazují na případy nevhodného chování, zneužívání pravomocí a nedostatečnou transparentnost vnitřních kontrolních mechanismů.
Nemocí policie už dávno není „jen“ nepřijímání oznámení nebo vykrucování se z jejich řešení, zneužívání pravomocí apod. V současnosti je nutné k tomu připočítat také nekončící množinu zcela konkrétních případů policejní nezdvořilosti, vulgarity, nepřiměřeného nebo dokonce neoprávněného policejního násilí a brutality, včetně paušálního přikládání pout, usmrcení lidí v důsledku zakleknutí, usmrcení lidí v důsledku použití paralyzéru, obušku či výstřelu, a také případů neadekvátních, ba i nesmyslných policejních honiček s diagnózou „maják místo mozku“, a to vše obvykle v kontextu velice chabých odborných i osobnostních kvalit mnohých policajtů, opojení mocí, pocitu nepostižitelnosti a beztrestnosti. Není samozřejmě možné házet všechny policisty do jednoho pytle.
Klíčové výzvy pro další období se týkají tří oblastí: efektivní integrace migrantů s důrazem na specifické skupiny, jako jsou ukrajinští váleční veteráni, řešení personální krize a posílení mezinárodní spolupráce v boji proti organizovanému zločinu. Neméně důležité je obnovení důvěry veřejnosti, která vyžaduje větší transparentnost a nezávislé mechanismy kontroly.
Česká republika tak stojí před jedinečnou příležitostí – využít své současné dobré pozice k vytvoření komplexního modelu bezpečnosti, který bude kombinovat efektivní represivní složku s preventivními programy a otevřeným dialogem s občany. Volby 2025 by měly být příležitostí k seriózní debatě o této vizi, která přesáhne běžné politické soupeření a zaměří se na dlouhodobě udržitelná řešení.
Autoři: Zbyněk Prousek, Martin Havel
O JaSaNu
JaSaN je politické hnutí středu se silným sociálním zaměřením. Hnutí Jasný Signál Nezávislých (zkratka JaSaN) podporuje rozvoj domácího průmyslu, zemědělství a ekologie na základě zdravého rozumu s cílem výrazně snížit v ČR emise škodlivých látek. Cíle jako „Green Deal“ Hnutí odmítá, protože jsou založeny na základě nepravdivých argumentů. Jejich prosazování vede k devastaci životního prostředí a životní úrovně obyvatel. Hnutí se řídí heslem prezidenta Masaryka, že politika by měla sloužit vlasti, ne vlastnímu prospěchu politiků.
Hnutí se liší od všech politických stran a hnutí, tvoří se odspodu obyčejnými lidmi. Členy vedení Hnutí jsou nezávislí odborníci, kteří za svoji činnost nejsou placeni. Zvolení poslanci a zastupitelé respektují odborné programy Hnutí a na základě principu přímé demokracie jsou odvolatelní. Více informací viz https://jasan-nezavisli.cz.
Disclaimer
Tento zpravodaj je určen pro zájemce o dění okolo nás. Pokud Vás zprávy zaujaly, pošlete je svým přátelům a známým, které by to mohlo zajímat. Pro přihlášení k odběru novinek, ale stejně tak pro odhlášení ze seznamu přímého zasílání, nám napište na e-mail: info@jasan-nezavisli.cz.
Komentáře k článku