V sobotu 5.4. vyšel na portále seznam zprávy článek, který byl věnovaný rychle rostoucí ekonomice v Polsku. V článku se dokonce uvádí, že Polsko je nejrychleji rostoucí ekonomikou EU. Výkon polského hospodářství se dle Světové banky mílovými kroky přibližuje k Japonsku. Vloni Poláci svůj velký asijský vzor dokonce skoro dohnali. Je prav-da, že skeptici v tom vidí jen hru s čísly. Tak příznivý výsledek může vyjít pouze za předpokladu, že se hrubý domácí produkt (HDP) přepočítá na osobu a navíc podle cenové úrovně, která je v Polsku o dost nižší než v Japonsku.

Čísla ale ilustrují, že se Polsko před očima mění z agrárního regionu na rovnocenného partnera nejvyspělejších světových ekonomik. „Polská cesta je vzor pro celou Evropu. Dělají prakticky všechno lépe než Němci,“ zní obvyklý chvalozpěv, tentokrát od novináře Christopha Lemmera z deníku Welt. Reagoval tak na zprávu, že během let 2019 až 2024 vyrostla polská ekonomika o 14 procent. Německo ve stejném období stagnovalo a Česko na tom ne-bylo o mnoho lépe, protože se zlepšilo jen o 2 %.

Odpověď na otázku, co dělají Poláci lépe než Češi, je součtem více odpovědí. „Jsme méně závislí na exportu a na problémovém Německu,“ uvádí jako důvod politolog a bývalý polský velvyslanec na Slovensku Maciej Ruczaj. Výhodou může být i fakt, že ve srovnání s Čechy, jejichž ekonomika závisí na exportu průmyslového zboží, vylepšují Poláci svou bilanci s cizinou vývozem služeb, zejm. nabídkou kamionové dopravy a pronajímáním pracovní síly do západoevropských podniků.

Tuzemští řidiči dnes závistivě pokukují přes polské hranice, za kterými je k dispozici úplná páteřní síť dálnic, zatímco v Česku termín dokončení dosud chybí. Rychlý průjezd Polskem zajistí tři autostrády o celkové délce 2000 km. Proti tomu čtyřikrát menšímu Česku nestačí k dokončení dálniční sítě ani 1500 dostavěných kilometrů.

Se stejnou frustrací hodnotí kvalitu zbrusu nových polských železnic Němci, kterým se naopak přestárlá železniční síť rozpadá. A marné jsou nářky českých potravinářů na to, že je svým exportem převálcovali polští zemědělci, kteří dokázali lépe využít eurodotace.

Ekonomické kompetence polských vládců ve srov-nání s Čechy dokazuje dle Ruczaje také daňová reforma z roku 2016. Tehdejší ministr financí Mateusz Morawiecki zpřísnil dohled nad obchodníky, mimo jiné pomocí elektronických registračních pokladen. O rok později se vybralo na dani z přidané hodnoty (DPH) o 28 procent navíc.

Ve stejné době se o něco podobného pokusil Morawieckého český protějšek Andrej Babiš, který ovšem pomocí nepříliš efektivních pokladen EET vylepšil výběr DPH jen o devět procent.

Fungováním trhu lze vysvětlit, že se v posledních 20 letech poměrně rychle otevírají nůžky mezi českými a polskými cenami. Češi měli ještě v roce 2005 stejnou cenovou úroveň jako Poláci, teď polské rodiny za stejné peníze nakoupí o třetinu víc.