Velmi levné potraviny v ČR?… bejvávalo
V roce 2016 se dalo ve veřejném prostoru dočíst o velmi levných potravinách na domácím trhu. Jak psal např. server tn.cz, tak v té době Česko podle Eurostatu (údaje za rok 2025) patřilo mezi levnější evropské země. Za nejméně peněz mohli nakupovat Makedonci a Poláci, naopak nejdražší byly severské státy.V Polsku byly ceny nejnižší v EU a dosahovaly 63 % průměru EU.
Česko mělo v té době páté nejlevnější potraviny a nealkoholické nápoje v Evropské unii, v celé Evropě bylo na dvanáctém místě.
V České republice jste mohli zaplatit za stejný nákupní košík stejně jako v Maďarsku, který odpovídal 79 % ceny evropského průměru. V tuzemsku bylo možné koupit druhé nejlevnější sýry, mléko a vajíčka v Evropské unii, levnější byly jen v Polsku.
Za maso jste zaplatili nejméně v Albánii, ryby byly nejlevnější v Makedonii, pečivo a obilné produkty jste mohli koupit za nejnižší cenu v Rumunsku. Všechny tři kategorie (maso, ryby i pečivo) byly nejdražší ve Švýcarsku. Česko přesahovalo evropský průměr jen cenou ryb (103 %).
Tolik stručně z výtahu šetření statistického úřadu Eurostat za rok 2015, který porovnával ceny 440 srovnatelných produktů (jídla, nápojů a cigaret) v 38 evropských státech. Srovnání nepřihlíželo k různé kupní síle obyvatel ani rozdílné kvalitě.
Letošní titulky píší již něco jiného: Ceny potravin a nealkoholických nápojů v Česku za poslední tři roky vyskočily o 26,4 procenta. Enormně ovšem zdražovaly potraviny i v dalších zemích Evropské unie. Česko je ve srovnání tempa zdražování „až“ na třináctém místě. Hůř si ale při srovnání dat Eurostatu vedeme v posledním ročním či meziměsíčním srovnání.
„Nejrelevantnější srovnání je podle mě to, které porovnává, jak vzrostly ceny potravin za poslední tři roky, tedy mezi letošním lednem a lednem roku 2022. Protože právě od začátku roku 2022 začaly ceny potravin velmi prudce růst,“ řekl Novinkám analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„V tomto srovnání tak negativně nevyčníváme a růst cen potravin o 26,4 procenta, byť enormní, řadí Česko až na 13. místo v žebříčku zemí EU, a dokonce i průměr růstu cen v Unii byl v tomto období s 26,9 procenta o něco vyšší,“ upozornil ekonom.
Index cenové hladiny potravin a nealko-holických nápojů v roce 2023 (bez započtení parity kupní síly)
Zdroj: Eurostat, 2024
Srovnání cenové úrovně okolních zemí se zahrnutím parity kupní síly v oblasti potravin a nealkoholických nápojů
Zdroj dat: https://data-explorer.oecd.org
Klíčová zjištění z tabulky:
Německo (103): Potraviny jen o 3 % nad průměrem EU.
Česká republika v posledních letech výrazně ztrácí svou dřívější pozici země s nízkými cenami potravin a léků. Zatímco v roce 2016 jsme patřili mezi pět nejlevnějších zemí EU s cenami potravin na 79 % průměru Unie, v roce 2023 jsme se propadli na 96 % průměru. Tento růst cen je patrný zejména u základních potravin a léků – například Tantum Verde stojí v ČR 305 Kč oproti 120 Kč v Polsku. Hlavními důvody jsou inflační tlaky dosahující v letech 2022-2023 až 18 % zejména v důsledku zvýšených cen plynu a elektřiny a jejich promítnutím do cen většiny komodit.
Naopak Polsko si udržuje pozici země s nejlevnějšími potravinami v EU (82 % průměru) a zavádí progresivní daňové reformy – v roce 2024 klesla základní sazba daně z 18 % na 12 % a příjmy do 150 000 Kč ročně jsou zcela osvobozeny. Polská ekonomika navíc roste tak dynamicky, že by mohla do roku 2030 předstihnout i Velkou Británii.
Maďarsko představilo ambiciózní plán na podporu rodin, který počítá s úplným osvobozením matek dvou a více dětí od daně z příjmu. Tento návrh, oznámený v březnu 2025, však zatím nebyl schválen parlamentem, kde má Orbánova strana Fidesz většinu. Pokud bude přijat, začne se postupně realizovat od roku 2026. I bez tohoto opatření má Maďarsko jednu z nejštědřejších rodinných politik v EU – matky čtyř a více dětí jsou již nyní plně osvobozeny od daně, stát nabízí bezúročné půjčky na bydlení a až šestiletou placenou mateřskou dovolenou.
Česká republika se potýká s rekordním zadlužováním (přes 3 biliony Kč), vysokou inflací a odlivem průmyslu. Úsporné balíčky současné vlády, které zvyšují daně a omezují dotace, dále snižují životní úroveň obyvatel a škodí domácím firmám. Chybí zde systémová podpora rodin srovnatelná s Maďarskem nebo daňové úlevy jako v Polsku.
Zatímco naši sousedé přijímají odvážná opatření na podporu ekonomiky a občanů, ČR se stále potýká s důsledky neefektivního hospodaření. Řešením by mohlo být inspirovat se úspěšnými politikami okolních zemí – snížit daňovou zátěž domácností, zavést systémovou podporu rodin a efektivněji kontrolovat veřejné výdaje. Bez těchto změn hrozí další pokles životní úrovně a prohloubení ekonomických problémů. Vývoj v Maďarsku, zejména schválení plánovaného daňového osvobození pro matky, může být přitom důležitým ukazatelem možných cest pro českou rodinnou politiku.
Autoři: Vladimír Štěpán, Martin Havel
JaSaN je politické hnutí středu se silným sociálním zaměřením. Hnutí Jasný Signál Nezávislých (zkratka JaSaN) podporuje rozvoj domácího průmyslu, zemědělství a ekologie na základě zdravého rozumu s cílem výrazně snížit v ČR emise škodlivých látek. Cíle jako „Green Deal“ Hnutí odmítá, protože jsou založeny na základě nepravdivých argumentů. Jejich prosazování vede k devastaci životního prostředí a životní úrovně obyvatel. Hnutí se řídí heslem prezidenta Masaryka, že politika by měla sloužit vlasti, ne vlastnímu prospěchu politiků.
Hnutí se liší od všech politických stran a hnutí, tvoří se odspodu obyčejnými lidmi. Členy vedení Hnutí jsou nezávislí odborníci, kteří za svoji činnost nejsou placeni. Zvolení poslanci a zastupitelé respektují odborné programy Hnutí a na základě principu přímé demokracie jsou odvolatelní. Více informací viz https://jasan-nezavisli.cz.
Tento zpravodaj je určen pro zájemce o dění okolo nás. Pokud Vás zprávy zaujaly, pošlete je svým přátelům a známým, které by to mohlo zajímat. Pro přihlášení k odběru novinek, ale stejně tak pro odhlášení ze seznamu přímého zasílání, nám napište na e-mail: info@jasan-nezavisli.cz.
Komentáře k článku