Španělsko je exemplární případ, jak nemá vypadat nastavení elektrizační soustavy. Pár dní před blackoutem se Španělsko chlubilo, že dokázalo po dobu cca půldne vyrobit z obnovitelných zdrojů energie (OZE) více energie, než kolik byla v té době spotřeba. Média to prodala tak, že ve Španělsku byla 100% dodávka jen z OZE, ale to samozřejmě nebyla pravda, protože i v tom období byly ve španělské soustavě v provozu jaderné i fosilní zdroje. Španělská soustava je zaměřená na snížení uhlíkové stopy (Net Zero), a to zjevně za každou cenu. Sarkastici to označili jako “Zero Emissions – Zero Electricity – Zero Explanations”.

Úsměvná byla zdůvodňování v médiích, cože bylo vlastně příčinou tak rozsáhlého a rychlého rozložení soustavy, např. “mimořádný/vzácný meteorologický jev”, nebo že “lokální teplotní gradienty v kombinaci se slabým větrem způsobily kmitání/zvýšenou impedanci vodičů”.

Co se vlastně stalo? Z veřejně dostupných dat se dají vyvodit prvotní závěry. Ve 12. hodině předmětného dne vše vypadalo v pořádku. Výroba z fotovoltaik (FVE) byla ale zcela zásadní a dosahovala hodnoty 17 GW, tedy přes 60 % výroby domácích zdrojů. Další 3 GW vyráběly větrné elektrárny, vodní elektrárny 2,85 GW, jaderné 2,74 GW a plynové 1,91 GW. Soustava cca 3,55 GW vyvážela a 2,44 GW spotřebovávala v čerpacím režimu v přečerpávacích VE .

Příčiny výpadku lze v obecné rovině hledat ve třech možnostech. Za prvé kybernetický útok. Tady je ale velmi malá pravděpodobnost, protože tímto se provozovatelé přenosových sítí zabývají a mají na to sofistikované systémy.

Asi nejpravděpodobnější příčina tkví v tom, že kolem poledne bývá nejintenzivnější osvit a tamní FVE dodávaly maximum toho, co šlo. V dnešním nastavení jsou OZE preferovaným zdrojem a pokud to neumožňuje smluvní či zákonné nastavení, tak je obtížné odmítnout výrobu z FVE. To pravděpodobně způsobilo přetížení některého uzlového bodu v přenosové soustavě a daný prvek se automaticky odpojil, aby nedošlo k jeho zničení. Tím došlo k přerozdělení proudů v soustavě a došlo k přetížení dalšího prvku atd. Poté izolovaná soustava nedokázala udržet frekvenci a následně i napětí a spadla “do tmy”.

Třetí možností je situace, kdy by Španělsko překryl velký mrak, který by sundal výrobu elektřiny z FVE např. o 15 GW. V takovém případě by sice měla zafungovat primární regulace (služba FCR) v celé propojené soustavě, jenže do Španělska lze dovézt ze všech směrů jen 3 GW, tedy o zbytek se musí postarat v řádu sekund domácí soustava. A to by muselo znamenat okamžité odstavení značné části domácí spotřeby, protože z točivých zdrojů, které v té době byly v provozu (jádro, plyn), by bylo možné získat FCR jen ve výši cca 5 % jejich okamžitého výkonu.

Jinými slovy, v obou případech s tím dispečer skoro nemohl nic dělat, protože tato porucha je založená na systémové chybě a pravděpodobnost, že se to bude opakovat, je vysoká.

Co to znamená pro český trh? Poučme se z chyb, které se dějí jinde, a nedovolme, aby zelená ideologie převážila racionální technické parametry, protože jinak takové děje budou nastávat i u nás. Zkrátka, potřebujeme točivé (tedy jaderné, uhelné a plynové) zdroje, které udrží národní soustavu v provozu, i kdyby celá okolní evropská soustava byla po tmě.

Autoři: Vladimír Štěpán, Martin Havel