Zprávy JaSaNu – 21/2025
Proč Maďarsko přitahuje investory více než Česko?
V polovině května přišla z Maďarska zpráva, že čínský automobilový gigant BYD přesune své evropské sídlo do Maďarska. Maďarská vláda slaví diplomatický a ekonomický triumf poté, co uzavřela dohodu s čínským gigantem v oblasti elektromobility BYD, který si rychle ukrajuje stále větší podíl z globálního trhu s automobily.
Nové evropské centrum BYD bude zahrnovat vývojové středisko a koordinovat aktivity s výrobními závody firmy. Projekt vytvoří přibližně 2 000 nových pracovních míst, zaměřených především na vývoj a design.
Firma BYD oznámila, že v Evropě (včet-ně závodu v maďarském Szegedu) bude od konce roku 2025 vyrábět i plug-in hybridy. Nový závod za 4,5 miliardy dolarů bude mít kapacitu 200 000 vozidel ročně.
Maďarský premiér Viktor Orbán zdůraznil, že Maďarsko je členem čínské iniciativy Belt and Road a že strategické partnerství s Čínou je klíčové pro modernizaci a odolnost maďarské ekonomiky. Při-pomněl rovněž, že Čína je spolu s USA a Německem jedním ze tří největších investorů v Maďarsku – a právě čínské investice jsou podle něj „motorem růstu“ národní ekonomiky.
Zmínil i společné infrastrukturní projekty jako železniční trať Budapešť–Bělehrad, nákladní železniční koridor V0 a další dopravní spojení mezi Maďarskem a Srbskem.
Zdroj: https://rmx.news/article/orban-scores-major-victory-after-chinese-auto-giant-byd-agrees-to-build-european-hq-in-hungary/,přeloženo
Německé automobilky jako BMW, Mercedes a Audi rozšiřují své investice v Maďarsku, zatímco v Německu čelí vysokým nákladům a regulační nejistotě. Mercedes plánuje investovat přes miliardu eur do rozšíření závodu v Kecskemétu, včetně nových montážních hal a digitalizace. BMW zahájí výrobu plně elektrického modelu iX3 v novém závodě v Debrecenu. Audi již více než 30 let vyrábí v Győru, kde v loňském roce vyprodukovalo 180 000 vozidel a přes 1,5 milionu pohonných jednotek.
Vysoké náklady na energii, přísné regulace a nejistota ohledně budoucnosti spalovacích motorů v Německu vedou auto-mobilky k hledání alternativních lokalit. Maďarsko nabízí příznivé podmínky, včetně infrastruktury, dostupné pracovní síly a vstřícného přístupu vlády.
Zdroj: https://exxpress.at, přeloženo
Přímé zahraniční investice
- Podle Maďarské agentury pro podporu investic (HIPA) dosáhl v Maďarsku příliv FDI (Foreign Direct Investment, česky přímé zahraniční investice) v roce 2022 rekordních 6,5 miliardy EUR. V roce 2023 se tento objem více než zdvojnásobil na 13 miliard EUR, což představuje historické maximum.
Zdroj: HIPA, Ministerstvo zahraničí a obchodu
- Podle údajů UNCTAD (Konference OSN pro obchod a rozvoj), které jsou citované Českou národní bankou, činil příliv FDI v roce 2022 cca 7,7 miliardy USD. V roce 2023 došlo k poklesu na 6 miliard USD.
Náklady práce
- V roce 2024 činila průměrná hrubá měsíční mzda v České republice přibližně 43 200 Kč, tedy zhruba 1 730 EUR, zatímco v Maďarsku dosáhla průměrná mzda výše 636 700 HUF, což odpovídá zhruba 1 630 EUR. Minimální mzda byla v ČR stanovena na 18 900 Kč (cca 760 EUR), zatímco v Maďarsku činila 266 800 HUF, tedy přibližně 680 EUR.
Zdroj: E15
Daňové prostředí
- Maďarsko nabízí nejnižší sazbu daně z příjmu právnických osob v EU ve výši 9 %. Kromě toho neexistuje srážková daň z úroků, dividend a licenčních poplatků vyplácených zahraničním společnostem. Pro investory je také atraktivní režim osvobození od daně z kapitálových zisků při splnění určitých podmínek.
- Sazba daně z příjmu právnických osob v ČR činí 19 %. Investiční pobídky zahrnují slevy na dani, přímé finanční granty a podporu na vytváření nových pracovních míst, avšak proces schvalování byl historicky pomalejší. Novela zákona o investičních pobídkách z roku 2024 však zjednodušila a zrychlila tento proces.
Zdroj: https://mpo.gov.cz/
- V roce 2024 v ČR činila průměrná cena elektřiny (vč. distribuce) pro malé a střední průmyslové odběratele přibližně 0,229 EUR/kWh bez DPH (CEEIC Data), zatímco v Maďarsku dosahovala až 0,325 EUR/kWh (Eurostat), což byla druhá nejvyšší cena v EU. Naopak pro velké odběratele s roční spotřebou nad 70 000 MWh byla elektřina v Maďarsku levnější – ko-lem 0,163 EUR/kWh (Eurostat), tedy méně než v ČR. Tento rozdíl ukazuje, že Maďarsko umí nabídnout výhodné energetické tarify pro velké investory, zatímco malé firmy platí více.
- V oblasti zemního plynu jsou ceny pro průmyslové odběratele v obou zemích velmi podobné – kolem 0,062–0,065 EUR/kWh, s mírnou výhodou pro Maďarsko (zdroje dat: CEEIC Data, Trading Economics).
Komentář JaSaNu
Zatímco Maďarsko v posledních letech přitahuje rekordní objemy přímých zahraničních investic, Česká republika v tomto ohledu zaostává – a to navzdory svému členství v EU, dobré poloze i průmyslové tradici. Z údajů jasně vyplývá, že hlavní rozdíly nejsou v kvalitě pracovní síly nebo ve stabilitě právního prostředí, ale v aktivní politice vlády vůči investorům.
Maďarská vláda si jasně stanovila strategické cíle a neváhá jít investorům naproti – cílenými pobídkami, rychlými povolovacími řízeními i politickým vyjednáváním na nejvyšší úrovni. Na rozdíl od toho česká vláda působí pasivně a těžkopádně. Zatímco Maďarsko během dvou let více než zdvojnásobilo objem přímých zahraničních investic a přivedlo do země investory jako BYD, BMW nebo CATL, ČR mezitím zaznamenala pokles investic o téměř 2 mld. USD.
Česká republika má navíc vyšší korporátní daně, pomalejší schvalování pobídek a často není schopna připravit vhodné lokality s potřebnou infrastrukturou. Energetická politika je nečitelná – stát není schopen garantovat konkurenceschopné ceny elektřiny pro velké podniky, zatímco v Maďarsku je zjevná snaha nabídnout levnou energii strategickým investorům. To vše se podepisuje na rostoucím rozdílu v atraktivitě obou zemí.
Maďarsko posunulo svoji diplomacii směrem k asijským zemím a začíná z toho profitovat. Zejména Čína se stává globálním lídrem v klíčových technologických oblastech, jako jsou umělá inteligence, elektromobilita, nebo rychlé procesory. V některých oblastech mají západní země technologický skluz v řádu let. Proto orientace na politiku spolupráce se všemi zeměmi – bez ideologických předsudků – je otázkou národní konkurenceschopnosti.
Naším cílem není slepě kopírovat maďarský model, ale poučit se z jeho pragmatismu. Česko má na to být průmyslovým lídrem regionu – ale musí tomu jít naproti aktivní a srozumitelnou hospodářskou politikou. Pokud budeme nadále pasivní, hrozí, že ČR zůstane montovnou bez rozhodovacího centra – a o budoucnosti našich regionů se bude rozhodovat jinde.
Autor: Martin Havel
O JaSaNu
JaSaN je politické hnutí středu se silným sociálním zaměřením. Hnutí Jasný Signál Nezávislých (zkratka JaSaN) podporuje rozvoj domácího průmyslu, zemědělství a ekologie na základě zdravého rozumu s cílem výrazně snížit v ČR emise škodlivých látek.
Hnutí 15.5.2025 oznámilo, že se bude kandidovat v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny tak, aby bylo možné naplnit programové cíle Hnutí na celostátní úrovni. Zvolení poslanci a zastupitelé respektují odborné programy Hnutí a na základě principu přímé demokracie jsou odvolatelní.
Více informací viz https://jasan-nezavisli.cz.
Disclaimer
Tento zpravodaj je určen pro zájemce o dění okolo nás. Pokud Vás zprávy zaujaly, pošlete je svým přátelům a známým, které by to mohlo zajímat. Pro přihlášení k odběru novinek, ale stejně tak pro odhlášení ze seznamu přímého zasílání, nám napište na e-mail: info@jasan-nezavisli.cz.
Komentující:
Komentáře k článku