Celní dohoda s USA – výhra nebo prohra?

Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií (EU), která byla domluvena 27.7. v golfovém klubu amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Skotsku, nebudí mezi ekonomy zrovna nadšení. Odborníci rovněž kritizují závazky na od-běr ropy a plynu z USA a k investicím na americkém trhu. 

Zastánci postupu Bruselu připomínají, že 15% cla jsou úspěch ve srovnání s 30% tarify, které měly začít platit v pátek 1. srpna. Unie tak sice dosáhla podle expertů maxima možného, ale o žádný úspěch podle odborníků rozhodně nejde. Například Británie dokázala vyjednat 10% cla. Na druhou stranu s Británií mají Američané obchodní přebytek na rozdíl od obchodu s Unií.

USA měly totiž s Unií v minulém roce obchodní schodek ve výši 235 miliard dolarů (v přepočtu cca 4,9 bilionu Kč). To znamená, že hodnota vyvezeného zboží z EU do USA převýšila o tuto sumu dovoz amerického zboží do Unie.

Na vývoz většiny evropského zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv bude platit clo ve výši 15 %. V rámci dohody se EUrovněž zavázala, že od USA odebe-re energii a zbraně a bude na americkém trhu investovat. Podle Donalda Trumpa Unie souhlasí s nákupem energie za 750 mld. dolarů (v přepočtu cca 15,7 bil. Kč). Unie se rovněž zavázala k investicím v USA ve výši 600 mld.dolarů a k nákupům značného množství amerických zbraní. Cla na ocel a hliník zůstanou na 50 %.

Výsledek jednání s EU sice označil americký prezident Donald Trump za „největší ze všech dealů“, ale detaily zůstávají nejasné. Investice Unie v USA má jít totiž z kapes soukromých investorů, což ale vedení EU, jak samo přiznává, nemůže zaručit. Peníze by totiž měly proudit čistě ze soukromého sektoru, nad kterým nemá Brusel moc, sdělili serveru Politico dva evropští úředníci. Navíc tak obří investice by pak chyběly na evropském trhu, což už vyvolává kritiku.

Podobně je to i s odběrem plynu. „Evropa bude mít trošku problém naplnit požadavek na plyn, protože každá země si ho nakupuje sama,“ upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Spojené státy byly loni desátým nejdůležitějším exportním partnerem České republiky. Obchodní výměna mezi Českou republikou a USA je prakticky vyrovnaná. V minulém roce vyvezly české firmy na americký trh podle dat České-ho statistického úřadu zboží v hodnotě okolo 133,5 mld. korun, opačným směrem přišlo zboží za 129,3 mld. korun.

Jen pro srovnání: Se zeměmi Evropské unie má Česká republika přebytek ve výši přes 859 mld. korun. Polovinu vývozu pak představují stroje a dopravní prostředky, a to zejména stroje a zařízení k výrobě energie, pro stavebnictví, automatické zpracovávání dat nebo čerpadla.

Zvýšení cel na vývoz evropského zboží zpomalí růst tuzemského hospodářství. „Evropskou unii to může bolet, když odepíše okolo půl procenta růstu hrubého domácího produktu (HDP). U nás to bude mírně víc, přijdeme o 0,7 až 0,8 procentního bodu HDP. Nebude to ale okamžitá rána,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Podobně se vyjadřují i další ekonomové.

Naopak minimální dopad očekává hlavní ekonom Datarun Petr Bartoň. „V souhrnu to nebude výrazný dopad, bude to méně než 0,1 procentního bodu HDP,“ souhlasí s ním hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Cla podle expertů nejvíce zasáhnou strojírenství, farmacii, elektroniku a dodavatele autodílů. Českých domácností se ale zvýšení cel příliš nedotkne. Mírné zpomalení českého hospodářství by nemělo způsobit růst nezaměstnanosti.

„Dohoda je nevyvážená. USA se vyhnou podstatnému zvýšení cel na dovoz z EU a navíc si zajistily další ústupky ze strany Unie,“ sdělil CNBC hlavní ekonom Berenberg Holger Schmieding s tím, že Donald Trump může dohodu prohlásit za svou výhru. S tím souhlasí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler: „Je to velká výhra pro Trumpa.“